Bez povoleného JavaScriptu není tento web plně funkční!

Prohlášení školy ke „kauze Amos“

  • Andrea Melechová

Vloženo: 5. září v 21:24

Platnost do: 30. září 2025 v 23:59

Zobrazeno: 972×

Prohlášení školy ke „kauze Amos“

Reaguji tímto na dotaz pana Palivce k manipulaci s kocourkem, kterému říkáme Amos a kterého si naše škola vzala za vlastního. Dotaz byl sice formulován způsobem, který se velmi podobá tónu nenávistných facebookových komentářů a je na hraně toho, co jsem schopná akceptovat a na co jsem ochotná reagovat, nicméně si vážím přímé výzvy pana Palivce k „podání vysvětlení“, která nám přistála ve školním mailu (viz níže).

Věc se má tedy takto:

Kocourek se u naší školy zdržuje již několik let. Má boudičku schovanou za keřem v „předzahrádce“ školy, kam mu zejména paní učitelka Chlupáčková, ale i další naši zaměstnanci a jiní lidé nosili o víkendech či prázdninách žrádlo. Ve školních dnech si „na žrádlo došel“ do vestibulu školy, kde měl krabici a v ní dvě mističky, do kterých mu žrádlo dávali stejní lidé, kteří vše udržovali v čistotě. Většinou dopoledne tu pak zejména v zimě kocourek i spal. Nicméně odpoledne, večer i noc trávil (i v zimě) venku - je to venkovní kocour, který se stal naším maskotem a součástí naší školy.

Paní učitelka Chlupáčková, naše dnes už bývalá zaměstnankyně, která odešla na vlastní žádost, se o kocourka starala, docházela za ním i o víkendu, zřídila mu boudičku v předzahrádce školy. Předtím, než odešla, jsme se spolu – my dvě – domluvily, že za ním bude docházet a starat se o něj i nadále.

O prázdninách se stalo, že kocourkovi někdo mističky zapomněl vyčistit. Po víkendu a při teplotě asi 50°C ve vyhřátém vestibulu nebylo jednoduché vestibulem projít, aniž by se člověku zvedl žaludek, o vypasených červících ani nemluvíc.

Usoudili jsme tedy, že vzhledem k přechodu na nové působiště paní Chlupáčková nebude mít možnost chodit mističky čistit (vestibul bývá zamčený), my nejsme schopni nad mističkami zajistit permanentní dohled, a protože jsme státní instituce, kterou denně prochází poměrně dost lidí, rozhodli jsme se, že mističky milému Amosovi přesuneme k boudičce za keřem v předzahrádce, kde nikomu nebude vadit případný občasný zápach a kde budou mističky přístupné pro všechny, kdo jsou zvyklí chodit Amoska krmit.

Jaké bylo naše překvapení, když se k nám, oklikou, dostala zpráva, že Amoska právě přijali do útulku v Úmoníně a že ho tam dovezla právě paní Chlupáčková…

Někdo by mohl namítnout, že to je vlastně únos, že paní Chlupáčková neměla právo o školním kocourkovi takto svévolně rozhodovat, protože kocourkovi opravdu nic chybět nezačalo. Já jsem tento počin chápala tak, že kocourek už byl starší, mohl by mít venku v zimě problém, proto mu paní učitelka Chlupáčková coby zodpovědná pečovatelka obstarala místo v teple. Trošku mě mrzelo, že nám to nedala ani vědět, ale takový už je život.

Tolik tedy ke „kauze Amos“, která aktuálně zřejmě „hýbe Kutnou Horou“ a na které lze dokumentovat princip manipulace s davem, zkratkovité myšlení, „hurá“-efekt….

Andrea Melechová Ruthová,

zástupkyně ředitele (Víta Šnajdra, místostarosty Města KH, t. č. uvolněného z funkce ředitele ZŠ Kamenná stezka)

Dopis od pana Palivce:

Dobrý den.

Na Facebookových stránkách jistého kočičího útulku jsem se dozvěděl informací o vyhození kocourka z prostor Vaší školy na popud někoho z vedení. Opravdu by mě zajímalo který zkurvysyn si tohle mohl dovolit. Místo aby jste se o zvíře postarali jste ho vyhodili a skončil určitě ne Vaší zásluhou alespoň ve specializovaném útulku. Pokud se nedozvím od Vás kdo je za tuto situaci odpovědný, medializuji tuto skutečnost na sociálních sítích a na vedení Kutné Hory která si tohle určitě vyřeší legislativní cestou.

Tento email zasílám jak řediteli zdejší školy tak také oběma zastupkynim.

Pokud se mi nedostane odpovědi zašlu dané informace vedení města se stížností na celé vedení školy.

S pozdravem

 

V. Palivec

Evropské strukturální a investiční fondy, Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání